Svůj
Svůj (svój, svuoj). O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 491. Na Lašsku. Vz Mus. fil. 1897. 435. U Palac. Vz Mtc. 1901. 170. Svého času {o minulosti): Své doby uveřejnili jsme... Nár. list. 1897. č. 287. 2. Svého času dolo- valo se tam na stříbro. Sbor. slov. III. 4. Bejval tam svýho času most. Us. Hoř. 95. Tento exemplář byl svého času postižen v Kroměříži Mus. ol. 1897. 83. Vedle svě- dectví nejšlechetnějších osob svého času. Pal. Děj. V. 2. 290. — Svým časem (o bu- doucnosti); Aby se vše dálo svým časem. Dvojí jest obilí, které svým časem se seje. Fisch. Hosp. 7., 17. Kterak plod kaprový svým časem do rybníka vsazen býti má. Ib. 43. Lípa neprachniví, jestli svým Časem po- ražena bude. Ib. 164. Aby je svým časem dobrou potravou zaopatřil. Ib. 170. Dobytek svým časem krmiti. Ib. 184. Aby svým časem obilí žali, vázali atd. Ib. 287. Jakož budeme vypravovati časy svými. Volení měli vyjeti časem svým ? uvítání krále. Pal. Děj. V. 2. 289., 399. Časem svým všecko půjde domů (v dům), jaré i ozimé se shledá, jedno do stodoly a druhé na oheň se shromáždí. Cap. (Zikm. ). — Odchylky: A tak míní spasitel, že nižádné v starém zákoně položení ne- pominul, by časem svým nebylo naplněno. Ev. sv. Mat. 5. 18. (List. fil. 1897. 95. ). Ta- kovému množství článků víry bránili časy svými nejvíce Hus i Luther a Kalvin. Pal. (Řezn. Pal. 337. ). Tak se svým Časem pra- covalo. Wtr. Vys. šk. 45. O užíváni této ná- městky sr. Mus. 1851. 158. — Svoje hľadá každý. Svoje látať, cudzí nechvátať. Svojemu pridze Čas. Svoje najmilejšie. Svojho boha má. Od svojho shynieš. Svojím býť, nie dru- hého. Svoj svojho našiel. Svoj svojho ne- opustí atd. Slov. Vz Zát. Př. 366a. O sve = o sobě, odloučen od jiných. Dycky šedži o sve; Po svojima = podle svého. Slez. Lor. 79.