Symbolika
Symbolika, y, f. = znakosloví, die Sym- bolik. S. zvuková znázorňuje děje a zjevy přírodní buď jednotlivými slovy zvukodob- nými, buď celou řadou větovou slov tako- vých aneb i příhodným rhythmem zvuko- dobným. Vzdují větři, zahučie hrom strašný. Vznide chřest a drnket ostrých mečev, vznide syket kalených střel strašný, lom oščepóv, rächet kopí bystrých. Rkk. Biju, peru, klepu slámu, klasy tepu; mlat je moje pole, tady ve stodole! Pamatujte si to, mlátíte-li žito; takto šesti cepy perou do otepí. Vinaře. Koně-li ve běhu kopyty dupotají, čemu se dupoty podobají ? Dupoty cupoty na zem a půdu tepotu cepů se podobají. Ib. (KB. 233.). — S. = nauka o základních pravdách kře- sťanské víry. Rk. S-ka v širším smyslu = umění vyjadřovati náboženské idee smyslně buď znaky buď slovy; v užším smyslu = nauka o náboženských symbolech. S. N. I sama hora olivná nese v sobě s-ku; S ku ve věcech zemských tkvoucích na zrak vy- staviti ; Dvakráte se nám namítá ta s., aby nám tím hlouběji v utrobě utkvěla. Sš. Sk. 11., J. 66., 102. (Hý.).