1. Sypati
1. Sypati, sypám a sypu, syp a sypej (zastr. spi), al, án, ání; sypávati, streuen, schütten. Vz Mazati. — abs. Ten sype (= po- spíchá, utíká). Us. Brt., Mtl., Kčr. Obilí dobře sype (mnojio zrní dává). D. Jak sype rež, žito? Mor. Šd. Málo sypú ječmeny, mu- síme byť bez ženy. Málo sypú zemňáky, musíme na Hanáky (musíme jísti moučná jídla). Sš. P. 679. Musel sypati = platiti. Vz Posypek. — co kam komu (nač, do čeho, za co, k čemu, v co, před co, mezi co). Popel, prach na hlavu, Ben., Br., BO., kvítí na cestu; na něco cukr s. D. Obilí na mlýn s. Vys. Jest platno, co by na stěnu hrách sypal. Prov. Kdo tu buři na ume, hlinu na mne sype? V; Nosila bych vodu až dolu ku mlýnu, tam bych ju s-la na ty mlýnské kola. Sš. P. 159., 491. S-al se na kutě (— šel na lůžko). Us. Dch. Jaké na mlýn sypeš, také se mele. Prov. Sype sůl do kávy a cukr do chleba (hloupě si počíná). Šd. Sypají se mu i slzy darmo do klína (nedá se ani pláčem obměkčiti). Hš. Sypal mu jablka do pytle, do čepice atd. Us. Kdyby se měl druh do druha hned sypať (hned mu láti, naň se obořiti)! Us. Vk. S. někomu písek v nos. Dh. Neroďte i perel sypati před svině (Mat.). Hus I. 301. Penězi sypal mezi lidi. Let. 408. S. žito do pytlů. D. Stařeny do mne co sršně se sypaly. Sych. Někomu jed do jídla s. Kom. Raky někomu za ňadra sypati (dávati mu, hojná dobrodiní prokázati). Rvač., Č. Popel k nebi s. D. Rád o něm slyší, co by sůl v oči sypal. — (kde) čím. Okolo krále groši míšenskými sypali. V. Penězi dostě hustě sypali. Háj. Sypal jměním, až dosypal se toho, co chodí s mošnou. T. S. vdolky perníkem (skořicí a cukrem). Er. P. 429. — kde co. U Jana fojta múku sypali, ale neviem, které řeči byly. NB. Tč 289. — (se) jak. Jiskry sypaly se krupobitím. Brt. Instr. 15. Žito sype na měřici. Us. Msk. — komu. Kdož ti pelynek sype, syp jemu zase hořec. Ctib. S-ti pastýři (na zrně mu platiti). Us. — komu odkud. Ze svého pastýři dobytka s. D. Z úst se mu jed, ako z peci plameň sypal. Mt. S. Jako bys sypal na plachtu hrach z vreca prázného, tak vy- hádzá múdrosť řeči z jazyka prostého. Slov. Tč. Zralé zrní samo se z klasu sype. Č. — se, dicht fallen, geschüttet werden, rollen. Sypou se kroupy. Sype se sníh. Obilí se již sype (metá se, sprosst). Na Mor. a Slov. Brt. Brada se mu sype (vousy mu počínají růsti). V., D. Ram se sypeš (pospícháš)? Us. Dch., Vrů. Syp se, mache, dass du fort- kommst. Us. Dch. Hory sě bořie a dolóv sě spú. BO. — se odkud: země s vrchu se sype. Us. — se za kým = stádně za ním jíti, nachströmen. Včely se za ním sypou. Br. Čím více se člověk včel choulí, tím více se za ním sypou. Prov. Vz Chou- liti. Jg., Č. — se odkud kam. Bohactví sype se od jednoho ke druhému. Jel. — komu čeho: koni obroku. Vz Kůň.