Sýpka, sýpečka
Sýpka, sýpečka, y, f. = obilnice, der Schüttboden, Kornboden, Speicher. S od syp (sypati). S. = špýchar, obrodná, obroč- nice, Pt., žitník, žitnice. Jg. Obecné sýpky stavěti. V. Obilí do sýpek nositi. Kom. S. kontribuční. J. tr. — S. — komín, jímž se sype na spodní patro uhlí, ruda, kamení, der Schutt, Sturzschutt, die Rolle, Sturz-, Füllrolle, der Rollschacht. Hř. S-ka uhelná (uhelný komín), der Kohlenschutt, rumová (sýpka na rum, na jalovinu), der Halden-, Bergschutt. Hř. — S. = půda na slad, ječmen a chmel, der Lagerraum für Malz usw. Suk. — S. = svatomarfinské hody, o nichž sousedé obilí sesýpali. U Opavska. Klš. — S. = sypání, die Schüttung. S. pa- stýřovi; s. přes korec. D.