Sysel
Sysel, sla, syslík, a, syslíček, čka, m., sorex, savec myšovitý, die Spitzmaus. Vz S. N. S., plch. V. S. čeřitý, undulatus, skro- pený, guttatus, porošený, Parrys, štíhlý, Richardsonii, tupohubý, Franklinii, žíhaný, Hodii. Ssav. S. obecný či slovanský, sper- mophilus citillus, štěkavý, s. ludovicianus. Vz Frč. 388. S. si díru dělá. Kom. S. svým chramostěním se prozradí. Reš. Sysel dosti chytré zvíře, prozradí se přece y díře; Sedí co s. nad děrou (vz Mrzutý). Č. Sedí jako s. v díře. Sk. Spláknem ťa jak sysla. Mt. Pije jak sysel. Vz Opilý. Což je moja duše s. (říká ten, kdo piti nechce, pobízí-li se, aby pil). Us. Brt. Hledí (vyhlídá, kouká) co sysel z díry (nesměle); Sedí nadrchaný co umoklá káně, co s. nad děrou (Mus.); Aby visel jako s. (vzato od chytání s-ů do ok); Kolik Hlav, tolik smyslů; kolik děr, tolik syslů; Spíše s-a z díry, nežli jeho z domu vypudíš (nesnadno); Vytopil duši z těla co s-a z díry (opil se); Pospíchá (ožralec), aby vylil duši, jako s-a z díry (Rým.); Klouzl tam co s. do díry (Sych). Prov. Jg. Sysel s laskú do díry, mislivcůj pes za nimi; s. se naňho obořil, sochorem mu pohrozil. Sš. P. 695. — S., osob. jm.