Sžéci
Sžéci. O tvarech. Vz Gb. H. ml. I. 181. S praslovanské. Vz Gb. II. ml. I. 318. —
Š se psalo: f, s: fidlo, olfe, zbudes; z (zřídka):
rozkozne; ff: kaffel; ss: ssezt; ľs: mafs; sľ:
sfat; fz: wafze; fsch: slifsehtc; ssch: zrus-
scheno; sff: sfftit; ,ff bohatec jiedaffe. V Hu-
sovč pravopise: f, š, z toho uděláno: f, .v;
novoč., š od r. 1820. Vz Gb. H. ml. I. 510. im.
Cf. Mus. 1896. 356. — Místo š psáno bývá
v Háj. Herb. ž: mnižský. Háj. Herb. 128. b. —
Za š (dnešní s) míváme v češt. š. V dial.:
šahati, šedý (strsl. sedyj), Ceši m. Češi, v líše
m. liesě. O tomto prechodu .v v š vz Listy
fil. 1893. 405. im. — S před následující sy-
kavkou mění se na Mor. všude v j: Dej si
pro jpeníze z: jdeš, des si p p. Brt. D. II.
279. Cf. šš, šs, «5 a Gb. H. ml. I. 511. nn.— Š stává msto s na Slov.: museli, sebe, do sveta atd. Cf. Pastr. L. 135. — S místo č na Slov.: šekal m. čekal, lavišku m. lavičku, vkrošil m. vkročil, v Gemer., šľevek m. člo- vek, na Píle, chlapšoch, v Ratkovsku. Pastr. L. 144., Phľd. 1893. 372., 374. - 8 změněno a) v s: brslen proti mor. bršlen, b) v /•; V dial. oŕklivý; c) v ch a to šč v chč v dial : chčestí; šv v chv: chvástati v. švastati, žva- stati. Vz Gb. H. ml. I. 513. S mění se v č: čamrda, čachr, čuba (vz konec článku), Gb. H. ml. L 513., čampanské (Zábř.), 1M. I). II. 130.; ve skupinách: 1. bš: slabčí, Gb. H. ml. I. 513; 2. čš; věččí m. věčší, ib.; 8. dš: nadčen m. nadšen, ib.; 4. nš: inčí, menčí m. inší, menší (Žďár), Brt. I). II. 250.; 5. pš: lepčí m. lepší, Kots. 14., Gb. II. ml. I. 513., Háj. Herb. 92. b., u Tišnova, Brt. D. II. 187.; 6) ši: člapet m. šlapot, Chod., Gb. H. ml. I. 513., člapa m. šlapa, v Olom. a Prostej., Brt. D. II. 70.; 7. šn: čnek m. šnek, Brt. D. II. 113.; 8. šp: čpaček m. špaček, čpunt m. špunt (dial.), Gb. H. ml. I. 513.; 9. št: počta, Gb. H. ml I. 513.; tš: rúcho zvetčalo m. zvetšalo, ib., větčí, Háj. Herb. 6. b. Yz tyto skupiny. Naopak se změnilo č v š ve skup. čp: spavosť, špění m. čpavosť, čpění. Háj. llerb. 147. b., 142. b. — V jihozápad. Čech. střídá se .v s s a mění se v: ř, j, ž, c, ch. Vz Dšk. Jihč. L 43.-44. Změny jeho v chromečském podřečí vz List. fil. 1894. 97. — Š cizí zůstává: šafář, šum; někdy se mění v č: čabraka, čuba; ve slovech franc. v z: brožura, branže, manžety. Gb. II. ml. I. 514. — Š se přisouvá v škr ni. kr: škraboška proti staršímu kraboška, škřída ni. křída, Us., ščmýra m. čmýra. Gb. H. ml. I. 514. Škře- mení. Háj. Herb. 90. b. Ščermák. Zábř. Brt, D. II. 130. Cf. Dšk. Jihč. 1. 43.-44. — Š. se odsouvá: kapléř m. škapléř. Gb. II. ml. I. 514. Rynčák m. rynščák. Brt. D. II. 250. Cf. Dšk. Jihč. 1. 43.-44.