Šáchor
Šáchor, u, m., šáchoří, n. — sítí, rákosí, palach, scirpus, die Binse, das Binsengras. O původu vz Mz. 80 V š-u uzlu hledati. Bern. Rybník plný š-ří. Chalupa š-em (-ím) pokrytá. Ros. Po samém trní jeli: po trní a po boří, po ďábelském šáchoří. Sš. P. 22. — Š. = cyperus, das Cypergras. Š. žlutavý, flavescens, jedlý (sladký, zemské mandle), esculentus, dlouhý, longus, kulatý, rotundus, hnědý, fuscus, shloučený, australis. Krok. III. 506., Jg. — Vz Kk. 116., FB. 17., Čl. Kv. 100., Slb. 116., Rstp. 1703. — Š., a, m., osob. jm. Mor. Šd.