Šak
Šak (=však) 1. přisvědčuje: Přiďte! Šak. — 2. = sice ovšem. Člověk š. mu rači dá. Val. Slavč. 41 Já sem tam š. nebýł, enom co od ludí čuju. 3. Na tom rolú ´méł 30 zl., šak 50 (mluvící se opravuje, = vlastně). Mon Brt. D. 175. — Š. ba, přisvědčuje. Brt — Š., a, m., psí jm.