Šalamaje, šalmaj, šalamaj
Šalamaje, šalmaj, šalamaj, e, šala- majka, y, f. = jistá píšťala pastevská, křivý roh, trubiroh, die Schalmei, z lat. calamus. V., Kom. U Klat. šalamajek. Kold. vnč. Ten sobě zdárnú sám šalměj píšťalku přistrojil. Bianc. 99. Pískal jako na š-ji. Us. Na š-je hráti. Sš. P. 167.