Šanc, e, šanec
Šanc, e, šanec, nce, m., pl. šanec, z něm. vz Mz. 318. = okop, zákop, hradby, die Schanze. Valem a šanci obehnati, ohraditi, V., se okopati, Kom.; koše pletené k šan- cům. V. Dyby byly šance ze štýrského že- I leza, žádný nezabrání do panského dvora; Ač počkaj Vandrburku, jakú ti ukážu; až přijdeš do pole, šance ti rozhážu. Sš. P. 363., 584. — Šanc = harc, nebezpečenství, die Gefahr, das Risiko. Něco v šanc saditi, vsaditi (hrdlo své. Br.). V. Nevěstky svůj stud v šanc sázejí, své jméno, sílu i život. Kom. Něco v šanc dáti, preis geben, aufs Spiel setzen, gefährden, riskiren. Dch., Ktk. Vz Chance.