Šár
Šár, u, m. O původu vz Mz. 318. Š. = něco na křivo se táhnoucího, krummer Gang. Ros. — Š. = řada došků, šindele, cihel, tašek na střeše (na jedné n. na dvou latích pověšených). Brt., NB. Tč. 78. Eine Reihe Schindel usw. am Dache. Š. a Ž., Ros., Us. u N. Kdyně. Rgl. Š. cihel. Us. na Mor. Bkř. Šár šindele na střeše. Vrchní, šár (šindele) jim spadl. Šár dříví (vrstva). Šd.