ŠárkaŠárka, y
, f.,
šárnice, e, f. =
dřevo ploské po délce na nápravě ležící, na němž se oplín pohybuje; v něm jsou zadělány klanice. Msk., Jg. Der Küpfstock, das Pol- ster, die Schale. Š. zadní, přední. Us. — Š-,
tovaryška Vlastina. Vz S. N., Dal. 24. — Š.,
pekné údolí blíže Prahy, Scharka. Jíti do Š-ky; vycházka do Š-y. — Š. dolní a horní, roztroušené budovy tamtéž
. Obere, Untere Scharka. Tk. I. 32., 248., 373., II. 264., III. 660. Vz S
. N.