Šarvátka
Šarvátka, y, f., o původu vz Mz. 320. Š. = rvačka, pranice, váda. Das Schlagen. Handgemenge, Gefecht, Scharmützel, der Streit. Š. = nepatrné, nahodilé setkání-se menších oddílů a čet bez velikého významu. Vz Boj (v dodatcích). Čsk. Do š-tky se dáti. Š-u ztropiti; Žižka tuto první š-ku na kon- šely učinil. V. Z toho š. se strhla. Sych. Šarvátku začíti. Lom. Š-ku s někým míti. Kram.