Šat, u
Šat, u, m., šátek, tku, šáteček čku, m.; na Mor. a na Slov. šata. šatka, ša- tečka, y, ť. O původu vz Mz. 80. Š. = čtverrohý n. jiný kus plátna n. jiné tkaniny. das Tuch, Tüchel. Šata = veliký šátek na hlavu buď černý nebo bílý s formou ně- jakou anebo s květy v každém rohu. U Ho- stýna. Zkl. Šatka hl. = bílý šátek kapesní. Na Moravě. Bkř. Otok teplým šatem se ob- váže. Us. Šatem tříti: skrze š. něco pro- cediti. V. Š. lněný, ,D., potní, k utírání nosu, šaty práti. V. Špinavé šaty namočiti. Us. S. ložní; šátek na krk, na nos, smr- kací, Us., kapesní; nos šátkem vytříti. Kom. Šátek na hlavu (pléna, plína, plachetka, u Slovaček: podvijka, podvíka, půlka, vl- ňák, pléna s krajkami). Šp. Utříti se o šátek. Šátek obroubiti, vyprati, vyžehliti, na babku vázati. Šata, na Slov. = zástěra. D. Šátek angorový, barešový, florový, gazový, korun- kový, krepový, madraský, shavlový. Kh. Dej si šátek před ústa, abys nevdychoval studeného vzduchu; šátkem mávati, točiti (schwingen); ústa někomu šátkem zandati; Ten šátek dělá v kapse přílišný nádor. Us. Dch. Kosti byli bělounké jako šatka. Kda. Má vlasy bílé jako šatka. Mor. Hý. Šatku na babušu (na babku) svázat. U Opav. Klš. Vzala si na sebe šat a celá se do něho zaobalila. Mor. Sd. V dar ti perly nesom, na šáteček květovaný dolů ti je stresem. Hdk. 0. 255. Hrdá šatka = drahá, hedvábná. Němc. III. 302. Byla bílá jako šatečka. Kda. Na hrobě klečela, žalostně plakala a bílým šátečkem oči utírala; Šatku s sebe odvázal, milenku jú opásal; Vyjal šatku z toboly, připasal ju pres poly; Ach mé milé dru- žečky, pojčajče mi šatečky; Když děvečka huse pásla, červené šáteček našla; Vezmi, milé, šatu bíló, a zakrý mó krev nevinnó; Červená (krev) ju polévala, do šátečka utí- rala; Bíleným šátečkem čelo mu utírá, zele- ným prútečkem múchy mu odháňá; Vytáli z kapce šátek, utřel její líčko; Požčaj mně má milá, šátka hedbávného, až sa já obetřu z potu krvavého; Dvanáct šátek sem ze- drala, co sem mu meč utírala; Tu máš milá šatku na věčnú památku; Kaj máš tu ša- tečku, co sem ti kúpila?; Podaj mi šatu tenkú, nech zavážu svú hlavěnku; a hned milá nemeškala, vyšívaný šátek vzala; Brá- nila sem, nemohla sem, vezma šátek pla- kala sem; Šátek bude, ty nebudeš, ty mně milý v rukách umřeš; Poď podaj šatečku, zavazať hlavičku. Kděž ti ju porubali? kděž ti ju posekali? u fojta v ulici šelmy pacho- líci ; Šatečku će přikryju, ač će bude ně- znaju; šatečka je lehká věc, přijdě větr, vezme preč; Enom sobě bilú šatkú černé oči utírá; Červeným šátečkem okýnko za- hradím; Šatečku daj sem, ać ći ju vyperu, abys ju měl bila. Sš. P. 80., 85., 112., 113., 114., 122, 126., 130., 132.. 133., 160., 182., 183., 195., 201., 255., 341. (Tč.). Hněvajó se pro panenko, kópil sem hi (jí) šato tenkó a já kópím ešče tenší, že je moja némiléší; Kup mi ty hedbavu na bilu šatečku, same se (=si) ju vyšiju; Vyšila mu šatečku na daleku cestečku, aby se s ni těšil a ji v srdci nosil; Zvolenovcí (-ští) hezcí chlapci, nosí každý šátek v kapci; Utíral si bilum šatkum oči. Sš. P. 390., 395., 754., 786. (Tč.). — Š. — šaty, šatečky, šaty = oděv, das Kleid. Š. špatný: ocuch, cár, hadr, drast, drasta; svlečený: svlek, svlečky; dlouhý: hazuka, kaftan, kabát; ženský: sukně, kahaně, kaba- nice. Šm. Š. svrchní, D., ložní i choděcí, Cyr., NB. Tč. 135., prací, na caparty roztrhané, pro denní potřebu, Ús., Dch., sedlský, Har., svatební, Us., zvetšený (obnošený), Orb. p., dle mody (dle nového kroje) přistřížený. Sych. Šaty panské, všední, sváteční, nedělní, na všední den, na neděli, na svátek, mužské, ženské; zvláštní způsob šatů v celé krajině: kroj. Š. a Ž. (Valter) Šaty ošumělé, otrhané, oškapělé, vz Oškapělý. Us. Šat vojska: če- pice n. čako a uniforma (jednokroj); uni- forma: kabát, přes který kyrysníci brnění (kyrys) nosí, plášť a kalhoty. Pt. V šatech handlovati; se šaty obchod vésti; v šaty někoho obléci; š-y na někoho dáti, obléci, na sebe vzíti; ozdoba v šatech; šaty na hostech trhati (pobízeti). V. Šaty čistiti, kle- pati, kartačovati a p. Š-y si šíti dáti. Har. Nepyšni sa v pekných šatoch, jak ništ ne- máš v hlavě. Slov. Tč. Krejčí š-y šije. Kom. Š. zúplna leží, dobře přiléhá; š-y prýmem vyložiti, oblemovati. D. Bylo tak teplo, že se mohlo letních šatů užívati. Břez. 170. Ten, šat do očí bije; šaty na sebe vzíti, nositi. Us. Dch. Na šaty držeti; urostla ša- tům ; vyrostla ze šatů; vyhazovati peníze na šaty; š-y svléci, na sebe natáhnouti; ty š-y jí pěkné sluší; věší na sebe š-y (parádí se); ten šat dobře padne (vz Padati); Šaty z, modrého nicu, nechátovej barvy, větrem podšívané, klobouk s myším pérem. Us. Kšá. Ty šaty jsou jako by je naň ulil. Us. Hý. Třepení na šatech. Sych. Lněná, soukenná atd. látka na šaty. Dch. Nedá na sobě šatů dráti (nedá se dlouho pobízeti). Mus. Má šat na sobě jako hazuku (neupořádaný). Ve vých. Čech. Všk. Šaty po matce, po tetě (i. e. po nebožce), s matky, s tety (žije-li posud). Us. Brt. Když hasíš cuzú košulu, zapálíš tvé (své) š-y. Na Ostrav. Tč. Mnoho šot (= šatů) měla. Ve Slez. Tč. Jednejte o ložné šaty a o nějaké pomocnice sobě, aby, kdyžbych se domů navrátil, mohlo se již všecko v jistý řád uvésti. Žer. 352. Dě- večka žialovala o násilé na Blažka bez sve- domie a bez znamenie jakožto: bez zedrání šatův a nekrvava. NB. Tč. 18. Paní Dorota vzala z lože šatu; Meč jeden, lehací šaty, kosy dvě atd. vzal. NB. Tč. 161., 260. Jakby nějaký zeman byl, v pyšných šatech chodí; Ráno matka přijela, tři vozy šat přivezla a na čtvrtým peřiny a bylo jich žebřiny; Dosť sem skoro ráno vstala, do dňa šaty ozvařela; Pod mostem sem šaty prala, tam sem krásu zanechala; Doňdi k nám synečku, až budeš mět šaty, budu ťa měť ráda, má mamenka taky; Ona šaty prala, šaty do- pírala, vodinky mu nedala; Ona šaty šila, zlatem vyšívala; Ty vojenský šaty, ty jsou pěkný bílý; Já mám šaty zelený a červenem vyložený; Měli šaty knězké, klobúčky ze- manské a kopyta koňské. Sš. P. 44., 85., 138., 156., 291., 329., 421., 565., 790. Šata nerobí človeka. Mt S. Šaty dělají lidi a hadry (kloci) vši; Šat nedělá muže (cf. lat. Habitus non facit monachum. Hý.); Jakoby mi na nové šaty dal (jsem rád). Č. Kdo šatů šetří, také od jiných šetřín bývá; Kdo pěkné šaty miluje, nerád se v mysli snižuje (Š.a Ž.) Rybníky chybníky; dědiny šediny; jisté platy, hotové šaty (Mus.). Jg. Vz Oděv, Oblek, Rozum.