Ščebotati
Ščebotati = štěbetati, schwätzen, plaudern. — abs. Keď by ten bol nejmúdřejší, kdo ščeboce více, převyšily by múdrostú ludi laštovice. Slov Tč. Husy ščebotaly, voděnky hledaly; Lepší byla moja nebožčička, ščebo- tala jako vlaštovička; Vona děvečka jako růžička, vona ščeboce jako husička. Sš. P. 103., 238.. 764. (Tč.). — komu. Keď ti ščebotala jako laštovička. Sš. P. 203. — čím. Každá baba ščebotuje svým jazykom ráda, ukazuje, že je jistě bez rozumu baba. Slov. Tč.