Šedivý
Šedivý; šediv, a, o, grau. S. vlasy (šediny, vz Bílý), V., brada, hlava, barva, kůň, mračno, oblak n. povlak (nemoc, grauer Star), sýkora, datel. Us. Jak co zlého mladým zjevíš na šedivú bradu, to mladí vezmú k posměchu aneb ku přikladu. Na Mor. Tč. Tatíčku starý náš, šedivú hlavu máš, dokel (dokud) tvoja hlava, dycky dobrá správa. Sš. P. 505. Před š-vú hlavu povstaň. Hus I. 117. Šedivý jako vlk (jako jabloň — stařec, jako mlíko). D., Zlob. Š-vý jako holub. Mt. S. Není divu, žes tak brzo šedivý (poněvadž se o vše staráš, do všeho se pleteš). Mus. — čím: starostmi, od čeho: od starostí. Mám bradu šedivou od šelmovství. Vz Šedivěti. Er. P. 377. — jak: na prach š-vý. — Š. zelina, jablečník, marrubium, der Andorn. Slb. 344. Vz Šedivka. — Š, ého, m., osob. jm. Vz S. N., Tf. 98.