Šedivý
Šedivý. Mkl. Etym. 294. Je tam dnes š. mraz. Us. Šd. Kdo je málo střízlivý, bývá včasně šedivý, aneb aspoň plešivý. Laš. Tč. Kdo jádra z jablek na slunci usuší, potom ve vodě močí a touto vodou š. vlasy si myje, tomu vlasy zčernají. Mus. — čím. Větve jíním š-vé. Č. Kn. š. 197. — Š., os. jm. Š. Prok. 1819. Cf. Šb. Dj. ř. 292.. Jg. H. 1. 632., Bačk. Písm. I. 81., 153., 174., 932. — Š. Šebast., nar. 1802., kněz. Jg. H I. 632.