Šerha
Šerha, y, m., z něm. Scherge, hospodář vězňů, biřic, der Kerkermeister, Büttel. V. Milá zradí, š. vsadí, kat oběsí, lebo mosí. Ss. P. 134. A jak bylo už na ráně, tluče š-a tam na bráně. Sš. P. 104. — Š. = trapič, der Plager, Peiniger, Schinder. Bern. — Š = ras, pohodný, der Schinder, Abdecker. IT mor. Ostravy a ve Slez. Šd., Mtl., Klš. — Š., y, f. Š-ha s Pelhou se sešla (špína se špínou, rovný s rovným). U Zambk.