Šeřiti
Šeřiti, il, en, ení—šero dělati, dämmern. — kam. Kde měsíc šeřívá v bor. Nár. pís. Hý. — kdy. Poslouchá měsíc, když mu za noci šeřiti velí. Sš. Oa. 128. (Hý.). — se -= počíná šero býti, tmíti se- rozednívati se, dämmern. V. — abs. Již se šeří. Us. — kdy. Šeří se s večera, u večer. Dch.