Šestiměr
Šestiměr, u, m., hexameter. Š. skládá se ze šesti stop daktylických, z nichž poslední držíc pouze trochej, jest kusa. V prvních čtyřech stopách za daktyly místo míti mohou i spondeje (nikdy však trocheje). Zřídka kdy vyškytá se ve stopě páté místo daktylu spondej a slove pak hexametrem spondej- ským. V té příčině nezbytno, aby daktyl obsahovala stopa čtvrtá. Dobrý š. nemůže býti bez caesury. Vz Caesnra. Nejobyčej- nější jest a) ve třetí stopě tak zvaná půl- pátačástná (—řťo-j-^í/tífO-;?) .- Stoj noho! j posvájtná míjsta jsou | kamkoli | kráčíš. b) Za trochejem třetí stopy (/.arä xyíxov xyoyaiov t. prostřed kladu: Neb radě! ji k ve li J kému při | chyl tomu | tam se du|bisku. Nékdy verš dvěma caesurami ve tři části se rozestupuje. I spadá pak první caesura za dvih stopy druhé tak zv. půltřetíčástná (x^t&tjfutieySjt;), druhá za dvih stopy čtvrté tak zv. pňlsedmačástná (éyd-rjtitrieyiji;): A kde člověk | před tíin býval i tam velryba mořská. KB. 4. S. s pětiměrem činí distichon (dvoj- verší). Šestiměrem brněným voj k bitvě zvolna se blíží, Rychlochodý petiměr ránu po ráně metá. Dch. Vz Hexametr.