1. Šetek, šotek
1. Šetek, šotek, tka, m. = duch domovní, hospodáříček, skřítek, Místek, der Hausgott, Kobold. Ros. š-tek = stařeček. Sb. Dějiny středověké 1. 302. Byli to zemřelí předkové, jež (jak arejští tak i) slovanští národové zbožňovali, poety a oběti konajíce jim, aby potomky své a jejich hospodářství chránili a opatrovali. Domácí, rodinní bůžkové tito známi jsou pode jménem: Děd (cf. litev. didis - veliký t. j. muž veliký, otec v po- měru k malým dětem), Šetek (Šotek = staře- ček), Hospodářík (= otec, vládyka), Bozík, Domovoj, Chozjain (téhož významu jako Hospodářík). Obrazy jich měly místo své nad velkým stolem, nad nímžto podnes ven- kované zavěšené mají obrazy svatých (ikony), lb. (Hý.). Má š-ka = vše se mu daří Us., Č. Podobizny skřetkův a šotkův u Čechů pohanských v obydlí na nejpřednějším místě byly, jako nyní u lidu venkovského obrazy svatých na stěně v koutě za stolem visí. Věřilo se o nich, že dům a obyvatele jeho od zlého chrání. Koř. Cf. Rkk. 7., 8., 11. a j. V MV. nepravá glossa, Pa. Má šetka. V-- Šťastný. Lb.