Šetřiti
Šetřiti, šetři, tře (íc), il, en, ín, ení; še- třívati = pozorovati, hleděti, číhati, wahr- nehmen, Achtung geben, beobachten, auf- merken. Acht haben, aufpassen ; ohled, zření, zřetel míti, Rücksicht haben, R. nehmen, in Acht haben; dbáti, pečovati, starati se, hle- děti, opatrovati, sorgen, besorgen, pflegen, bedacht sein, bedenken; zachovávati, konati, beobachten, nachkommen; vážiti si, achten, schätzen ; spořiti, schonen, verschonen; se — na pozoru se míti, šetřiti se, sich in Acht nehmen, sich schonen. Jg. — abs. Šetřili, k čemu se která hvězda strojila (pozoro- vali). Kom. Šetř, bude-li kůň ze sebe chří- pím vozhry metati. Db. Kdo š. chce, od úst začíti musí. Vz Šetrnost'. Lb. Schrána dílo přemáhá; kdo šetří, ten má (spoří). C. — co špatně m. čeho. Šetřil to, kam ona chodí = pozoroval. Klda. 94. Hlavně ve smyslu dbát; hleděti, pečovati, starati se, vážiti si, šetřiti a p. Cf. Š. čeho. Os., Brs. 2. vyd. 241. Zde třeba š. určitosť a správnosť šp. m.: urči- tosti a správnosti. Km. — čeho, koho (gt). Který jiných šetří (pozoruje) a je vy- slýchá; Místa a času š. V. Š. i nepřátel; slušnosti více než přísnosti š. Kom. Š. dítěte, Br., svého zdraví. Kom. S. prospechu, šatů, slušnosti (ji zachovávati). D. Š. rozkazu (uposlechnouti), pravdy. Us. Pořádku ve knize š. Bž. On šetří své doby; On dobře šetrí zisku obce. Dch. Kteréž (vypravování) by také časosledu potud šetřilo, pokud ...; Všady úmyslů božích š. přijde; I nám času a doby š. náleží ve věcech bohoslužebných. Sš. L. 5., 99., 197. (Hý.). Šetř pravdy a spra- vedlnosti. Dač. I. 1. Nešetřila ani soli ani pepře (kárajíc). Šml. Šetříce okolností. J. tr. Času š-ti za největší prozřetelnost' se po- kládá. Jir. Anth. 353. Nemoudrý jest, kdo člověkem býti chtěje zevnitřních ozdob člo- věka více než podstaty šetří; Přirození pilně šetří času každé věci příslušného; 8. zdraví; Veždy užitku raději moudří sobě než chuti šetří. Kom. Šetřil jich, kam jíti clíti. Bart. Š. Havla pro Šavla (vážiti si) Prov. Čeho je nejvíc, toho šetř. Prov. Š. něčeho jako oka v hlavě (jako červeného vejce). Us. — nač. Aby nešetřil (nehleděl) toliko na to. V., Pref., Rokyc. Na to š. mají, aby . . . 1618. Protož mohu netoliko na to š., co soud světský vynáší, ale i co vaše svědomí jistí. Ski. V. 129. Ni tak na slova jako na smysl šetřiti se má. Štr. — čeho při kom, při čem (kdy); při jiných Kram. Při bylinách rozdílu krajin šetřiti. Byl. Při každé příle- žitosti třeba slušnosti šetřiti. Ml. Š. něčeho při osobách. Er. — čeho kde (kdy): ňa cestě. Har. Mají pilně šetřiti na kompasech (pozorovati). Vys. Obřadů těch se posud v církvi při posvěcování šetří. Sš. Aby v užívání přísloví šetřil, čeho předkové užívali. Mus. Šetřiti něčeho v církvi. Br. V demokratu urozenosti se nešetří. Har. Ač na těch místech více smyslu než slov šetří se. Sš. Mt. 193. — čeho jak: ne- moci se vší pilností. Smrž. Kdo nešetří, když má vnnoho, z mála nedovede toho. Dch. Setři od desíti k pěti, od pěti k čty- řem, od čtyř na nic Vz Marnotratný. Lb. — sobě koho. On ho sobě velice šetří (váží). Ros. Jakž to sobě vrchnosti šetříte? Drsk. — se. Nešetřil se, teď si poleží. Us. Dch. — se čeho. Nevěda o štíru a jeho se nešetřiv. Ler. Šetř se hluku. Kom. Lb. 112. — Br. — se před kým: před nepřátely svými. Reš. Před dětmi svými se šetř. Br. — Plk. — se od čeho. Zlob. — aby. Š., aby ulice nebyly zanečištěné. Har. Šetř toho, aby kůň, který krtice má, jinde stával. Db. — s inft. Múdrý člověk nešetří (nedbá) Bohu se líbit řečí pěknú. Tkad. — čím kde. Ručičkou na kompasu š., kde míry padají (pozorovati na měřickéin nástroji). V. — že. Šetřil sem, že takové ryby nikde býti nemohou. Ler.