Šibenice
Šibenice, e, šibenka, šibenička, y, f., od šib-ati. Š. = visálka. Kom. J. 668. Š. = nástroj k oběšování zločinců. Vz S. N. Na š-ci oběsiti; jíti na š-ci. V. Š-ci ujíti; š-ce hoden býti. D. Dozrává kazisvět pro š-ci. Sych. Ku trestání metly jsou vězení, muky, š-ce. Kom. J. 668. Oběšenec na š-ci se kláti. Sych. Š. mu chybí (nic mu neschází); Se š-ce spadl; Piští naň od š-ce ; U kata mu kraj a u š-ce konec; Dospělý k š-ci; Jdi třebas na š-ci (vz Kletba). Vz ještě: Ko- nopí, Krkavec. Č. Ať jsem na š-ci! Us. Dch. Buď ty s tvojím spokojený, nežádej mať více, abys pre cudze peňaze nemal š-ce. Slov. Tč. Pro ten zlý skutek zlodějský mají ti dva oběšeni býti na š-ci; Pravíce, že ten jeden prve odprošen od š-ce; Raôtež nás naučiti, kto š-ci vzdvihnúti má podlé práva; Jakož š. jest všie obce, tak také má ode všie obce obecniem nákladem vzdvižena býti a protož tkadlci nejsú z práva povinoTati sami z svého řemesla obecní š-e vzdvíhati, leč chtie dobrovolně to učiniti; Však pra- vím, žes tak podobný k zlodějovi jako já a hodený š-ci jako já. NB. Tč. 114., 120., 123., 235. Šibenko šibená, pro kohos stavěna? Dybych to byl vědzel, že na ni visěč mám; Šibenko, šibenko, dybych já byl věděl, že ty budeš moja, byl bych tě dal dlažiť od vrchu ež do dna; Šibenko šibená, pro koho si sta- věna? čili pro mne samého, či pro koho ji- ného? Sš. P. 129., 150., 172. Kostelóm vyhý- báte, šibenicám se klaňáte; K š-cám přijeli, zdaleka se klaňali; A tu paničku chytili, do želez ju zakovali, na š-ce ju dali; Už Aničku nesú s pannami mládenci a Juľenka vedú kati k š-ci; V tém holickém poli š. dvoje, po- hledni Juříčku, keré budú tvoje; Z úterka na středu už Janička vedú, vedú ho silnicí kači (kati) k š-ci; Dívali se páni z tej hodon- skej brány, co dělá Juříček pod š-cami. Co
by dělal? Visí, nebožátko mosí; Už milenku
nesú mládenci pod věnci a milého vedu kati
k š-ci; Na velických kobcách šibeničky, budú
na ně věšat dvě děvečky, a když jich po-
věsá, viset mosá, ani jich maměnka nevy-
prosá. Sš. P 23., 97., 99!, 129., 130., 150., 611.
Nechť já nejukrutnější a nejohavnější smrť
trpím a před svými přátely budu ohaven
za něho a na š-ci oběšen. Hus I. 298. Při-
vykl psotě, jak cikán š-ci. Snadněji jest
dostati se na š-ci než s ní. Hnš. Pro š-ci
nečiní zlého. Vz Ničema. Lb. Má-li na koho
přijít š., neutopí se v rybníce. Vz Zločin.
Co má viseti, neutopí se, aby voda přes
š-ci šla (běžela); Hlad se š-ce nebojí. Jg.
Z jehličky na grešličku, z grešličky na tru-
hličku, z truhličky na kravičku, z kravičky
na š-u. Koll. Vz Mladý. Na š-i koho posýlati
(zum Henker). Šm. Vz Šibený.— Šibenička,
der Pfluggalgen. Us. Jg. — Š. ptáková =
bidlo s ptákem, k němuž se střílí. Štelc. — Š. = stojan na kalák, der Tropfsackhalter. Suk. — Š. = dřevo na dvou zaražených kolcích na příč položené. Š-ky přeskako- vati. Mor. Šd.