Šiditi
Šiditi, šidím, šiď, -dě (íc), il, zen, ení (na Slov. děn, ění) - šidívati. O původu vz Mz. 80. Š. — klamati, podváděti, betrügen, hinters Licht führen; týrati, trápiti, škádliti, foppen, necken, scherzen. V., Jg. — koho. V., Ros., Dh. 147. Kdo koho vidí, ten toho šidí. Lom., Č. Vz Úskok. Chodívals k nám ve dne v noci, šidívals mý černý voči, včils mě oklamal; A mě ten svět velmi šidí, vydejte mě mezi lidi; Minulo mi sedům let, ošidila sem jich (chlapců) pět, ještě tebe šidit mám, ale to neudělám; Na to sem se zrodila, abych chlapce šidila. Sš. P. 245., 706,, 709. (Tč.). — koho čím: sliby. Us.