Šichta
Šichta, y, f., z něm. Schichte vrstva, sloj, hranice. Po šichtách, schichtweise. Plk. — Š. u horníků = počet hodin, určitý čas ku práci, die Schichte. Jg. š. (lépe: směna, úkol) určitý počet hodin, po které hutní n. horní dělníci pracovati musí, 6, 8, 12, málo kdy 4, 10 hodin; S. denní, noční, ranní; š-u dělati, zaraziti, volati, ohlásiti, dodržeti; š. došla; š-ty své pilně konati; šichta trestní (kterou dělník z trestu zdarma konati musí). Vys.