Šimáček
Šimáček, čka, m., vz Šimon. — Š., osob. jm. Š. Frant., knihtiskař a vydavatej tohoto slovníku v Praze. Vz S. N. — Š., Šimonův dědic, svatokupec. Hus I. 401. Všichni, kteří nezřiezeně duchovnie věc za tělestnú chtie kúpiti, jsú Šimáčkové t. j. Šimonovi dědi- cové. Hus I. 343.