Šiml
Šiml, a, m., z němec. Schimmel = bílý kůň, brůna. Mám já koňa koníčka, mám já koňa šimla, on mě pěkně ponese, dyž po- jedu z Vídňa. Sš. P. 544. Ta velčovská hrdina, za kloboukem četina, a dy přijde do maštale, šimla za ocas dvihá. Sš. P. 535. — Š. = v úřední řeči starý vzor, jenž se toliko opisuje, der Schimmel. Rk. — Š., a, m., osob. jm.