Šín, u, šinec
Šín, u, šinec, nce, šínek, nku, šíneček, čku, m., na Slov., pol. a rus. šína, y, f., něm. Schiene, tyčka pleskatá, plošina. Šína železa, střibra. Zlob. Ze šínů stříbrných to- lary se dělají. Us. Zvl. šín u kola = železná obloha kola. Ros., Br. Kom. Sestře své vlastní obil jest kolo a šíny (ráfy) pobral; Ukradl šíny se dvú kolú. Pč. 23. — Š. = železná kolej, dlaha, die Schiene. — Š., osob. jm.