Šinouti
Šinouti, ul, ut, utí = nahýbati, kloniti, obrátiti, beugen, biegen, lenken, neigen, wenden; máchnouti, schwingen; se sebou sich wohin wenden, umlenken. Jg. Š. m.: šipnouti. Bž. 47, - kým (kam). Š. sebou! Us. S. někým na cestu (obrátiti ho k ní). Rokyc. — se. Ponajprv zaťali, dřevo se ši- nulo. Sš. P. 144. Dřevo, kam se šine, tam padne (kam se nakloní). Prov. Kamkoli se šinu, s těžkosti se potkám. Sych. — se kde. Šinuli se při potoce, tam Indriáš si myl ruce. Sš. P. 192. — se, sebou odkud: s cesty (vyhnouti se). Pass. Horimír šinul se s koně (skočil). Mus. — se kam. Láska její k jinému se šinula. Rým. Proč jen náš lid k lichotám se šine ? Sš. Bs. 168.