Širák
Širák, u, m., na Mor. a na Slov. = klo- bouk širokostřechý, ein breitkrämpiger Hut. Po druhé zatáhli (moře), širáček vytáhli. Sš. P. 86. Chudoba naučila ludi i ze slámy š-ky plésť. Slov. Tč. Sě zlatem košelu, na širák kosírky, aby ho líbily linčanské de- venky. Sl. ps. 20. V mor. Valašsku také: libáň, lebáň. Vck. — Š., a, m., osob. jm. Šd.