Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:3   Strana:0877


    Široký
    Široký; (zastr. širok), š-ka, o, komp. širší, superi, nejširší, vz -eký. Strsl. širokí., příp. -ok5. Mkí. B. 256. (Hý.). Š. = roztažený, ne úzký, prostranný, breit. Š. miesto. Ž. wit. 30. 9. Dub širokého listu; š. cesta, mísa, nohy, nos (pleskatý), plece, sekera (širočina), statek, V., ulice, Ros., čelo, Kom., moře. D. 8. jako moře, jako svět. Dbš. 43. Položil groš š-ký. Pk. Š. kůže. Šp. Dunaji, Dunaji, jsi-li tak hluboký, jak se zdáš široký, bych se utopila; Vím já lučinu š-kú, na ni tra- věnku vysokú; Stojí hruštička u jaboru, širší na horu než dolů. Sš. P. 87., 190., 751. Po zahradě chodila, ščep jablůnku sadila; sadila ju zhlyboka: růsť jablunko z š-a. Sš. P. 435. Š. slovo míti. Us. Dch. Š-ký i. e. tolar. Na Ostrav. Tč. Dóm š-ký neb vrata š-ká, jimiž
    bez zavazenie veliký kóň, velblúd nebo
    vó:z projede. Hus III. 108. Povinovati jsú
    jeho rukojmie položiti do 30 hřiven groši
    širokých. NB. Tč. 99. Cesta do pekla jest
    velmi široká. Tkad. Kto má široká plece,
    ten mnoho unese. V. Kdo jest širokých plecí,
    mnoho unésti může. Prov. Hodil sebou jak
    široký tak dlouhý. Širší než delší. Širší
    udělati. D. Jest široká (těhotná). Rk. Š.
    s akkus.
    Ta látka jest dva lokte široká. Vz
    Akkusativ, Dlouhý. — Š. čeho. Přišli jsme
    do jeskyně dlouhé čtyř krokův a tří široké.
    Har. Ženy turecké před očima asi dvou prstů
    š-kon růšku mají. Vrat. 79. (Ale z pravidla
    se pojí s akkusativem).
    Cf. Lipa byla na
    12 siah dlhá (dlouhá). Ht. Sl. ml. 219. Š-ké
    peníze (ne drobné). Nemám drobných peněz
    ale samé široké. Us. — Š. edek, der breite
    Blick, v horn. Bc. — Š. smysl, weiter Sinn.
    Ta slova jsou širokého vyznamenání. Br.
    Širokou řeč s někým míti. Jel. S někým do
    š. řeči se dáti. Bibl. Š. svědomí. D. Vida,
    že širší rady není, volil sobě oběšení. Dal.
    Širšími slovy něco vypravovati. Br. — Š-ká,
    f., subst., na Slov. = osoba při svatbě, nej-
    větší z družic.
    Koll. Š-ká = žena, která
    mívá nevěstu svěřenu a při oddavkách za
    ní jde, starosvatka, růšnica, die Brautmutter.
    Němc, Šd. — Š., samota u Chrašťan. —
    Š., Schiroky, samota u Něm. brodu. — Š.
    důl, Breitenthal, ves u Poličky. — Š-ký brod,
    Breitenfurt, ves u Fryvaldova. — Š. hájek
    n. lesík, Breitenwaldel, myslivna u Břeclavy.
    Š. pole, Breitenfeld u N, Města na Mor.
    Tč. — Š., osob. jm. Š. ze Široké. Vz S. N.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011