Šířiti
Šířiti. Mkl. Etym. 340. a. — co : kře- sťanství. Sbn.— čím. Kruh názorů se šířil přibýváním vědomostí. Osv. Hruď se mu šíří volností. Vrch. — se kam (jak). Milosť od přátel k cizím se šíří. Št. Kn. š. 42. Světlo šíří se do dálky přímočárně. Mj. Můj zrak se šíří v dálnou budoucnosť. Vrch. Tlak účinný na část povrchu kapa- liny šíří se nezměněn všemi směry. ZČ. I. 282. — kudy (odkud). S oblohy měsíček světla pýří po celém světě šíří. Nrd. Ruch ten šířil se k nám přes Německo. Mus. 1880. 476. — co proti komu. Maďaři š-li panství své i proti Bulharům. Šmb. S. II. 229. — se kde. V prostoru prázdném šíří se světlo přímočárně. Mj. — se odkud kam. Z královského dvoru š-la se záliba v poesii cizí též do vyšších tříd obyvatel- stva. Tf.