Šíti
Šíti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití; šívati, šíjeti, (na Slovensku šíjati), el, en, ení, nähen. — abs. Ledajaké hasafírek chtěl by ženu míti, nežby radši si vzal jehlu a učil se šíti. Sš. P. 685. Není šití a je nití; není nití a je šití (jedno mám a druhé ne). Vz Nuzný. Lb. Jeden šije, druhý pára (vz Marné počínaní); Jak šíti tak párati (= vše mu práce. Vz Zmatek); Šíti jako párati, vše robota (vz Stejnost'). Č. Učiti se šíti. — co. Krejčí šije šaty. Kom. Není co šíti, ano vše děravo. Smil., Č. — co komu: kabát. Mojí nejmilejší košulenku šijte; Šij mi ženo ko- šulu, bo mam celu ohnilu. Sš. P. 150., 162. Nemocnému lékařství bývá nelibé, kdy jemu lékař ránu šije aneb úd který řeže. Hus II. 259. — co čím: košili jehlou, rukou, šicím strojem. Us. Neb žena lépe umie jehlu šíti. Dal. 9. Holečku, já sem už tvýma jehlama nešila, jak byl čert malé pachole (už dávno). U Dobrušky. Vk. Nedávej má milá košelky zlatem šít a pros pána Boha, abych mohl okřít; Žebys mně, Michalku, mohl ešče ožit, ešče bych ti dala košelu zlatem šít; Dala bych já sobě košelku zlatem šít. Sš. P. 122., 165., 184. Nečij pytle hedbávím. V. Dneska jím všeci čerti šijou, ist teufelsböse. Us. Šd. — co komu nač. On šije velkú botu na malú nožičku (dělá vola z komára). Mor. Tč. Š. někomu kabát na svátek. Sš. P. 576. — co kde pro koho. Š. na šicím stroji. Us. Neplač o mne, potěšení moje, šak mně šijú v Brně šaty nové; V Račiboru v jednym domě šijú se tam šaty pro mě. Sš. P. 573., 576. — kdy. Ve dně šila ko- šulenku, v noci přadla kúdelenku; Ve dně šila, v noci přadla, poctivě mě vychovala. Sš. P. 578. — se. Jak se šije, tak se pije. Vz Šetrnost'. Lb. Nešije (nechystá) se nic dobrého. Mor. Šd. — se s čím. To mi za to nestojí, abych se s tím šil. Us. Dch. — se nač. Šijete (= hrnete, šinete) se na mne jako vosy; Všichni se na mě šijou. Us. u Žirovnice. Vlk. — se k čemu. Šije se k vojně (chystá se, strojí se). Mor. Šď. jak. Š. stehem předním, zadním, velikým, malým, drobným, širokým, úzkým, plochým, dutým, vedlejším. Š. a Ž., Šp. Ty bys' mně musela košulenku šíti bez jehly, bez niti. Sš. P. 702., Er. P. 246. Šíti na obníček, randem. Dch. Šije koutky v hromadu (když kdo zaháleje po koutech chodí). Mus., Bl., Č. Š. od kraje, v kraji. Šp. -- po kom, podlé čeho. Šp. -- co z čeho: košili z plátna. Šp. Střevíčky z komárové kůže. Er. P. 246. Šila ji (košilečku) z hedvábí. Er. P. 148. — s adv.: hustě, řídce, čistě atd.