Škola
Škola. Š. stavitelská, NA., pěvecká, Us. Pdl., řím. a řec., Vlšk. 513. Cf. Sbn. Rej- střík, Rk. Sl. Iść na š-lu (choditi do školy). Laš. Brt. D. 186. Dítě do školy dáno. Pass. mus. 328., Mus. Š-ly jsou dílny lidí. Kom. D. 38. Š-lu vychoditi. Us. Brt. Aby nedali židóm nových škol dělati. Št. Kn. š. 157. Ó jak mnozí litovali, že z mládí š-ly ne- dbali. Hkš. Kdo do školy nechodí, hloupostí si uškodí. Sb. uč. Jaká š., taká obec. Pro- jíti š-lou života. Vlč. Paměti o š. českých. Listár od 1598.—1616. s doklady starší a novější doby. Vyd. Fr. Dvorský. 1886. Oznámeno v Kroku 1888. 131. Školy v Če- chách. Vz Ott. VI. 189. nn. Š. národní, 189 nn., střední, 196., vysoké, 197. nn., odborné, zemědělské, průmyslové, obchodní, sloužící zvláštním účelům. 200. nn Cf. Wtr. Obr. 793. U sv Haštala š jako šatlava (bídná. Pořek. v 16. stol.). Wtr. Obr 469. Hra na š-lu. Vz Brt. Dt 196. — Š. křesťanská, kří- žová atd. Vz Jg. H. 1. 750 — Š. = kniha, dle níž se hudbě vyučuje. Š piana Us. Pdl. — Š. = žáci. Š. písárská, Anth , malířská (brabantská, flanderská, düsseldorfská, mni- chovská, národní česká), NA. I. 120.—150 , básnická.