Škrabák
Škrabák, a, m. = kdo škrabe, der Schaber, Kratzer; špatný písař, škrtač, der Kritzler. Schmierer, Schmaderer. Jg., D., Sych. — Š. = holič, der Kratzer, Bartscherer. — Š. = vydřiduch, hamonič, der Schaber, Zusasrm- menscharrer. — Š., u, m. = nástroj ku škra- bání, das Kratzeisen; u pekařů, der Auf- reiber. — Š. = nástroj k vytahování kulek z hlavní, der Kugelzieher. — Š. = krace, die Kratze. Na Mor. — Š. = rasple na dřevo, die Raspel. — Š. = náhubek, krabuška, der Maul-, Beisskorb. V. Koně š-kern sevřeného. Kom. J. 450. — Š. = noha škodné zvěři, liščí, vraní atd. (pazour), der Griff. Jg. — Š. = zahnutá lopatka, jíž se bláto se sil- nice seškrabuje. Us. Ktk. — Š. = kyselý nápoj z planěk, trpké víno, ein herbes Ge- tränk. D.