Škrabati
Škrabati (škrábati), škrabám a škrabu; škrábnouti, bnul a bl, ut, utí; škrabávati. Vz Mazati. — Š. == něčím ostrým tříti, kratzen; drbati, kratzen, jucken; drápati, kratzen, krauen, krällen; dojímati, nabírati, šiditi, vexiren, täuschen, foppen, anführen; strou- hati, schaben, scharren; týrali, klamati, be- vortheilen, um etwas bringen, beleidigen; haněti, schimpfen; špatně psáti, kritzeln, schlecht schreiben, schmadern; se — drbati se, sich kratzen, sich krällen, sich ritzen; škrábaje lézti, krabbeln. Jg. — abs. Kočky škrabou (drápají). Us. Ten škrabe (špatně píše). Us. Napřed hladí, zadu škrabe. Prov. Ten hřeben škrabe. — co, koho: sklo. Us. Ten ho Škrabe (nabírá, šidí, haní). Aesop., Klat., D. Své vlastní škrabe (obírá, šidí). Kom. Kdo s koho býti může, ten toho škrabe. Ler. Cos tam škrábl (= ukradl) ? Us. Škrabala myšička křen. Brt. Škrabati koho = udeřiti. Mor. Brt., Kčk. Škrábalť mne dosti i ženě mé rob stuchlých nadával jest. NB. Tč. 245. — co odkud. Cos s krámu škrábnul (ukradl)? Us. — co čím, nač. Kočka drápy na dvéře škrabe. Jg. Š. někoho nehty, Kom. J. 263., jehlou, Us.; brambory n. mrkev nožem š. Us. Š. nožíkem písmena v rukopise, radiren. Us. Nz. — koho s kým oč. Řečník spolu s súdci škrabe o peníze lidí. Jel. Enc. m. 52. — komu co: si hlavu. — se. Kam se škrabeš (škrabaje lezeš)? Us. I tam se škrabe, kde ho nesvrbí. Us. — se kam: na strom (lézti). D. S. se do výšky. Us. Dch. 52. Š. se k domu, k zahradě. Us. — se kam s čím. S. se s bačkorami na parádu = vy- pínati se, chlubiti se. Us. u N. Kdyně. Rgl. — se oč, čím. Š. se o hřebík, jehlou. D. Svině se o zeď škrabe. D. — se jak: až do krve se š. Kom. — (se) kde: v hlavě. Us. Škrabati se za ušima. Jen pod drnem se š. = rudy jen v mělčině dobývati. Vys. Do očí hladí, za zády škrabe. Us. Dch. Nemocná sestra se sotva po pokoji škrabe. Us. Dch.