Škrtiti
Škrtiti, škrť, tě (íc), il, cen, ení; na Slov. -těn, ění; škrtívati = rdousiti, drosseln, wür- gen, auf-, festhalten; trápiti, soužiti, äng- stigen, quälen, drängen, bedrängen, anstren- gen. Jg. — co, koho, se. Škrtí krejcar, groš (lakomec, drží nechtě ho vydatij. Š. někoho. Š. mlýn, stroj, vlak (běh jeho tak menšiti, že vše v něm škvíká). Jg. Mlýn se škrtí (volněji běží, když jest přesypán). Vys. Pila se Škrtí. Vys. Lakomec, má-li pe- níze dávati, škrtí se (= zdráhá se). Us. To mne škrtí (trápí). Ros. Co bych se pořád škrtil (namáhal). Mor. Brt., Šm., Č. — koho, co čím. Někoho rukama, Us., mlýn váhou (staviti trámem, ne zaražením vody. Mlýn zaškrtiti, uškrtiti, přiškrtiti. Když chtějí mlýn škrtiti, pustí se váha na iíční kolo). Vys. Š. koho čím. Kom. — se, koho kde. Kuroptva škrtí se v oku (osidle. Us. — se od čeho: od hub. Plk. Kabát mne š-tí pod páždi, Ml., pod ramenem. Šp. — se na koho — namáhati se. Nač bych se š-il na cizí lidi? Na Mor. Brt. — se jak: až do krve = dříti se. Us. Hý.