Šlahoun
Šlahoun, u, šlahounek, nku, m., na Slov. šlahaň = prut jednoroční, dlouhý, výběžek, stolo, sarmentum, der Ausläufer, die Ruthe. Slb., Jg. Š. = výhonek n. odnož ze spodu lodyhy rovnovážně rostoucí, poléhající, kon- cem obyčejně v novou lodyhu vzrůstající. Čl. Kv. XXVIII. Š. kozího listu, vinný. Vz Víno. V. — Š. ve stavitelství, die Wurst. Š. krajní, die Randwurst, potápěcí, die Senk- wurst; kolík ke š-nům, der Spickpfahl. Nz. — Š. u plavců veliká snětev, jíž vory k břehu uvazují, das Flossband. Š-ny v lese z měk- kého dříví sekají. Um. les, — Š. = chmelná pružina, Hopfenreis, n. — Š. = řemínek po- hřbetníku a chomoutu volského. Š. = řemen od chomoutu ku řemeni příčnímu. Us. Hk. — Š., a, m., = dlouhý, štíhlý člověk, ein langer, magerer Mensch. Us.