Šlacha
Šlacha, y, f. = suchá, svazová žíla, die Sehne, Flachse. Rostl., Krok. Každý sval jeví se jakožto tělo prodloužené, uprostřed tlustší n. širší, na obou koncích pak vybí- hající v tenké šlachy. Schd. II. 331. Š-chy jsou části svalů skládajíce se z vláken pev- ných, houževnatých, jako stříbro bílých, obyč. stejnoběžných, slepených sklípkova- tinou a spojených pevně s vlákny svalo- vými. S. N. Vz tam více. Š-chy jsou části svalů složené v provázky nebo blány z vlá- ken pevných houževnatých jako stříbro bí- lých. Brt. Menší šlacha svalu dvouhlavého, lacertus fibrosus; proříznutí šlachy, teno- tomia. Nz. lk. Do šlach srdce. Sš. Hráni n. hravosť šlach, subultus tendinum, das Sehnen- hüpfen. Šm. Šlachu namrštiti. Srn. Roztr- žení š-chy. Nz. lk. — Vz Mz. 326.