Šlakovati
Šlakovati, šlakovávati = po šlaku jíti, slíditi, stopovati, spüren, nachspüren, nach- gehen. — co, koho. Šlakují kroky naše. Br. Něčí schůzi š. (stopovati). Sych. Vysti- hal, šlakoval, pilně stopoval všechny věci. Sš. L. 6. Pes šlakuje zvěř. Orb. p. — co čím po čem. Myslivec zvěř po šlepějích šlakuje čenicháním slídných psů. Kom. J. 423. Někoho po sněhu š. Ros. —jak dlouho. Z mladosti své šlakoval jsem ji. Br. — co jak. S pokorou vždy šlakuj Páně stopy, kdo směr dějů světa probírá. Sš. Bs. 170. (Hý.). — koho v čem. Boha ve věcích stvořených š. Br,