Šlapěje, šlepěje, e, šlapej, šlepěj
Šlapěje, šlepěje, e, šlapej, šlepěj, e (šlápěj, šlápěje, Ros.), šlapějka, šle- pějka, šlapějička, šlepějička, y, f. = stopa, šlápota, šlak, der Fussstapfen, der Fusstritt, die Spur. Příp. -ěji. Mkl. B. 83. Následovali šlapějí jeho. ZN. Šlapěj nohy tvé. BO. I poručeli sme jemu, aby ohle- dal, poznal-liby šlapěje po blátě. NB. Té. 85. Šlápěje Kristovy následovati. Hus I. 332., II. 224. Nejíti po š-jích otcovských; Ne- kráčeti po š-jích svých předkův; Nekráčeti š-jemi otcovskými (vz Podobnosť. C); Otce svého a š-jí jeho následovati; Na š-je otce svého nastoupiti. V. Do š-jí druhého vstou- piti. Kram., Br. Nekročiti na š-e otce svého. Sych. Myslivec zvěř čenicháním psů po šle- pějích šlakuje. Kom. J. 423. Něčí š-je spa- třiti, najíti. Vyndi a otejdi po šlepějiech stád tvých a pas kozly své. (Ps. Šal. V. 8.) Hus III. 17. Jdi po šlepějích stád; Neb čiem viece svatí cností činie, jako tolik šlepějmi se k Bohu přiblížie. Hus III. 18., 49. — Š. lidská = míra nohy, noha, der Fuss (Mass). Pr. M.