1. Šlichta
1. Šlichta, y, f. = šlehnutí, der Hieb, Streich. Záv. 116. — Š. = při sečení kosou n. krabicí rána jedním rázem učiněná, ein Hieb mit der Sense. Kosa na velikou n. ma- lou šlichtu (ránu) připravená. Us. u Berouna. Dch. — Š. — prouha od šlehnutí, modrina, jizva, šrám, čára, die Streifwunde, der Striem, das Wundmal. Š-u udělati. V. Má v obličeji čtyři šlichty. Us. Vrů.