Šmaťhati, šmithati, šmatlati
Šmaťhati, šmithati, šmatlati, šmatlám a šmatlu; šmathávati, šmatlávati = křivě kolena k sobě drže choditi, einwärts oder krumm gehen, grätschein, schechsen. Smat- hati, V., šmaťhati. Us. Ten silně šmaťhá. — Š. -— šmaťháním nakřiviti, sešlapati, přešla- vati. die Absätze der Schuhe o. Stiefel tre- ten. — co: obuv, střevíce, boty. Us., Rk. — si co: hubu — tlachati, plaudern, schwät- zen. Us. u Písku. Mg. — Š. se kam = šmathavě někam jíti, wohin grätschein. Us. Šmathavě, šmatlavě, šmithavě cho- diti, krummfüssig, grätschelnd. Šmaťhavosť, šmatlavosť, šmithavosť, i, f., die Krümmung im Knie. Ja. Šmaťhavý, šmathavý (V.)., šmatlavý, šmithavý, šmíthavý (V. , v obec. mluvě také: šmichtavý (v Krkonoších), krummbei- nig, grätschelnd, schechsig. Kulhání od vyvi- nutí jest, sic ani šmaťhaví (křivonozí) ani šantaví nekulhají. Jg. Exc. Š. člověk, chod, krok. Tč. Řeč šmatkvá = breptavá? plap- pernd? Jg. Nečiň, jako činie ti, ježto ne- mají řeči prostranné, jenž šmatlavi slovú, o nichž pravie Symmachus, že od přirozenie ti lidé rádi mnoho mluvie řka: že rádi proto mnoho mluvie, že v tej řeči šmatlavé sami k sobě libosť mají. Tkadl. II. 84. Šmathoun, a, m., vz Šmaťha. Šmatla, y, m., vz Šmaťha, Paťha. Šmatlač, e, m. = šmatlák. Šmatlačka, y, f., die Krummfüssige, Grätschlerin. — Š. — šmatlání, das Grät- schein. Us. Šmatlák, a, m. = šmatha. — Š., osob. jm. Mor. Šd. Šmatláň, ě, m. = šmaťha. Mor. Sd. Šmatlati, šmatlám a šmatlu; šmatlávati = šmaťhati. — Š. = šlapati, niedertreten. Vz Plihati. — co: trávu, louku. Us. Klš. Ne- choď ty mně, můj synečku, tady, nešmatlaj mi marijanku všady Sš. P. 292. — po čem: po trávě, po obilí, Sd., Bern. — Š. = hma- tati. Bern. — se. — pat'hati se, sem tam cho- diti (s příhanou). Bern. — se kam. Šmatlavá, é, f., vz Šmatlavý. — Š. — kořalka. Ta š-vá! Mor. Šd. Šmatlavě = šmaťhavě. Šmatlavec, vce, m., vz Šmatlonn. Šmatlavina, y, f = šmallavosť. Slov. — Š. — šmatlačka. Slov. Šmatlavosť, i, f. = šmaťhavosť. Jg. Šmatloň, ě, m., vz Šmaťha, U Olom. Sd.