Šnek
Šnek, a, m., zněm. die Schnecke — hlernýžď, měkkýš bez skořápky, plž, die Schnecke. — Š. = hlemýžď, měkkýš ve skořápce, Cochlea, die Schnecke. S. malý, veliký, zahradní, říční, mořský atd. S. perlový, Cochlea mar- garitifera, die Perlenschnecke, malý pleskatý, Cochlea lunaris, die flache Mondschnecke, šar- latový, cpnchilium, die Scharlachschnecke. Ros., V. Šneku, šneku, vystrč rohy, nebo tě strčím do vařící vody. Us. Kts. Šneku, šneku, vystrč růžky, dám ti za to dva tvarůžky. Mor. Hý. — Š. = schody točené za způsob hlemýžďové skořepky, die Schneckenstiege, Wendeltreppe, Schnecke. Šel s pavlače šne- kem na dvůr. Bl. Živ. Aug. 86. Po šneku se chodilo. Br. Po šneku k vyšším pokojům se chodí. Kom. J. 544. Schody do šneku. V. — Š. = sávitek v uchu. Krok. — Š. v hodinách, hřídel, okolo něhož řetízek se otáčí. Sedl.