ŠňůraŠňůra, vz Šňora (i dod.). Ve 4. ř. vy- nech Senkel. Š. bavlněná, kulatá, pletená atd., Wld., bez konce, Schd. I. 61., jazý- čková (kterou se síť spouští). NA. IV. 119. Žíla na čele šňůrou mu naběhla. Jar. Sl. 66. Jak by šňůru mrštil (rovně).; Vem jej na š-ru (přísně veď); Jde po š-ře (postrkem). CT. Tkč. —
Hádanka. Železné boty, ko- nopné nohy (váhy a š-ry u hodin). Brt.