Šňůra, šňůraŠňůra,
šňůra (dříve
mora, šnoraa. šňůr- ka,
šňůrečka, šňůrčička, y, f. =
pro- vázek z několika nití spletený, die Schnur, das Schnürchen
, Posament, der Senkel. S. podolková. Kom. J. 518. S. nitěná, hed- vábná. Us. S-ou zatáhnouti. D. S. měřicí, Br, měřická, die Messschnur. Nz. Vz Pes. S. perel, granátů, korálů. S. a Z. S. u klad- kostroje a kolovratu:
tetiva, u síti na ptáky:
spíra, spírka. Sp. S
. = provázek vůbec; š. = tenší přípletek na konci biče, na ní přivázána jest kytka (třapec), kterou se řóchá (praská)
. Mor. Vz Šnorlík. Brt. Š. k podsazení, die An- stossschnur. Us. Kšá., Sp. Š. točená, hladká; S-ami lemovati. Us. Š. kožená, kroucená, šitá. Prm. S. usněná. Sp. Já bych ich věšala na hedbávnej šňoře, na hedbávnej šňoře v ci- sařskej komoře; A ona ho zahubila, zlató šnurkó krk zatáhla, do zahrádky zakopala: Zlatú šňůrú ukrútila, do studnice ho (dítě) pustila; Šnurečku mu zavázala, by sa na něm červenala; Oře šohaj, oře v zeleném úhoře, popuščá koníčky po hedbávnej š-ře; Hedbávná šnurečka velice tenúčká, zařezala se mně do mého srdečka; Debech já věděla, kde můj milé vuře (oře), já bech tam běžela po hedbávné šňůře; Zahréte mně zhůro, já mám v gatěch šňůro, jesli vy mně neza- hráte, pošlu na vás můro. Sš
. P. 88., 158., 174., 220., 333., 617. (Tč.). Š. vodní n. zá- važí, der Jakobsstab. V. S-ru psu povoliti, die Leine schiessen lassen; S. honicí (die Treibleine) = dlouhý silný provaz, kterým se skřivani na poli dohromady shánějí. Sp. Stál v rovné šňůře,
lépe: v rovné čáře, rovnou čarou. Km. Hodil přes šňůru. Vz Opilý. Sn. Jde jako šňůra = rovně
. Šg. — Š.=
postrk. Poslati někoho po šňůře; při- jíti, přivésti někoho domů po šňůře. Us.
hl. ve vých. Čech. Dř., Rgl., Vlk., Msk. — Š. —
pravidlo, die Richtschnur. Š. tesařská, vz Dlouže. Kom. J. 527. Přes š-u tesati. V
. Po š-ře, k š-e, podlé š-ry = přímo, zrovna- Po s-e udělaný; Všecko po š e ch tíť míti; To jde jako po š-e (Č.). V. Jde mu všecko co po š-e. Lom., ť. Nesekej pres š-u (u te- sařů; přes váhu). Jako po š-e (vz Důklad- nost'). Č. Š,, zednická (s visutým olovem), visutá
. — S.
pupeční (u živočichův),
pu-
pečnlk, der Nabelstrang. S-ra bílková (ve vejci), Nabelschnur. Nz. —
Š.
semenní n. plodní u rostlin, funiculus umbilicalis, der Samen-, Nabelstrang. Slb., Rostl.
Š. pou- tová = onen díl šňůry pupeční, jenž od pupku ku pytlíčku semenovému běží a více nebo méně přirostlý nebo v rýže (poutcové) obsažený;
š.
pupeční = prodlouženími oby- čejně niťovitá, jíž u mnohých rostlin semeno na semenici připevněno jest, funiculus um- bilicalis, der Nabelstrang. Rst. 132., 233.. 163., 503. — Š. =
ovazek. U Nové vsi v Krumlovsku. Bar. — Š.
ve hře — peníze, o které se hraje, hl. ve hře v kuželky. Brt., Bkř. Bráti šňůry (veliké sázky). Us. Dch
.