Šomolka
Šomolka, y, f., důlek květný v jablkách, der Kelch. Š. = místo na čechelce plodu jinak režii ostatek vyhlížející a obyčejně krajem kalichovým stálým obmezené n. př. mišpulině, hlohyně, jablko, hruška, area, der Hof. Rst. 153., 503. Š ve vředu, die Erhöhung im Eiter. Ten vřed má černou šomolku. Us. u Rohoznice. — Š. = strašidlo v sadech, die Vogelscheuche. U Chocně. Ktk.