Šoupati
Šoupati, šoupám a pu; šoupnouti, pnul a pl, ut, utí; šoupávati = strkati, schieben; se = rutschen. Jg. — co čím: sochorem. Jako míčem nezbedně jím šoupá (pohazuje). Sš. Snt. 97. — co jak odkud kudy kam. Š. dříví s vrchu. Š. sebou. D. Š. kládu do kůlny, k pile; proti nepříteli děla š.; přes cestu. od lesa z lesa na pole něco š. Us. Milá opica šoup z ohňa a utíkala k lesu. Mor. Šd. Náš Honzíček šoupával se po sloupě k Zápoto- ckejm do dvoru. Er. P. 120. Š. chléb po lopatě do peci. Sl. Kol. ván. 10. O původu vz Mz. 330. — Š. koho = tělesně s ženskou obcovati. Cf. Šoustati.