2. Šour
2. Šour, u, šourec, rce, šourek, rku, šou- reček, čku, m. = měšec, der Beutel. Nerád do šouru sahá. Ros. — Šúrek, na Slov. — mošna, die Mosche. Bern. — Šourek = mě- šec nároků, der Hodensack, das Gemacht, scrotum. V. Š. složen jest z nároku s míš- kem, ze žíly a z pouzdra. Ja. Rakovina, šourku, der Schornsteinfegerkrebs. Nz. lk. - Šour, na Slov. = žlázová nemoc na krku dobytčím, eine Drüsenkrankheit am Halse des Viehes. Plk. — Š. = návah, die Neige. V zimě, když se navěje sněhu, dělají se šoury a saně snadno se zvracuji Us. Jesený. — Š.— výkružka, der Kehleinschnitt. Šp.