Špalíček
Špalíček, čku, m., vz Špalek. Š. jemného sýra; š. tištěných písniček lidu, v maličkém čtvercovém formáte kus po kuse přišíva- ných; š. soli, das Salzstöckel. Dch. Š-ky v houslích, die Klötzchen. Hud. — Š. pod paty u střevíců ženských, der Stöckel. Choditi po špalíčkách. Us. Vystupuje si jako na špalíč- kách. Us. Sd. A co se ty myslíš, že já tě mět mosírn? Takové panenky pod š-čkem nosím; A já ten chodníček kamením zahazu a trním zanosím; takové galany pod š-čkem nosím. Sš. P. 239. 361.